Bydlení v Ostřešanech Za školou
bdostresany.firstclick.cz | bdostresany@firstclick.cz | facebook.com/bdostresany | o webu



Osm řadových rodinných domů v klidném místě v centru obce nedaleko Pardubic a Chrudimě (4 km).
Nedaleko jsou škola, školka, tělocvična, zastávka MHD, restaurace, obecní dům s ob. úřadem, ordinace lékařů,
2 dětská hřiště, fotbalové hřiště, možnost bruslení a sáňkování, cyklostezka. K domu patří zahrada a garáž;
vlastní plyn. vytápění, samostatná ČOV pro 8 domů, internet. Domy spravuje Bytové družstvo Ostřešany.


na hlavní stránku



BYDLENÍ V PŘÍRODĚ

obsah:
Zelené fasády | Ptáci v zahradě | Zahrada hrou




ZELENÉ FASÁDY

Popínavé rostliny, rostoucí při zdi Vašeho domu, vytváří prakticky druhou, živou fasádu vašeho domu. Je celkem jedno, zda se jedná o typ popínavé rostliny, která potřebuje nějaký druh opory, nebo zda rostlina sama využívá svých přísavných terčíků pro přichycení se na fasádě domu bez další pomocné konstrukce. Jednotlivé listy rostlin sice rostou jako by přímo na zdi, ale mezi samotnou zdí a listovím vytváří vzduchovou mezeru, která pak vytváří několik užitečných vlastností :

- na samotné zdi jsou díky příkrovu listů velmi malé teplotní rozdíly. To oceníme hlavně v létě, kdy se zdi domů nemohou přehřát pod slunečními paprsky, a navíc je zdivo i omítka domu chráněna před velkými tepelnými výkyvy, které v parných slunných dnech mohou dosahovat až několika desítek stupňů během noci - dne

- během zimy nám slouží vzduchová vrtsva mezi listy a zdí domu tepelnou izolaci - samozřejmě se musí jednat o neopadavý druh popínavé rostliny - například břečťan popínavý. Hustý koberec listoví pak může snížit nároky na vytápění domu - a to prakticky bez údržby a zcela zdarma

- i relativně malá rychlost proudění vzduchu může způsobovat značné tepelné ztráty v domě. Listy popínavých rostlin snižují proudění větru přímo na povrchu stěny domu, čímž tedy tuto ztrátu snižují. Často rozšířený názor, že popínavé rostliny způsobují vlhnutí fasád, je mylný, déšť obyvkle po hustém listoví popínavých rostlin stéká, aniž by se dostal na samotnou omítku domu

- odpar vody přes listy popínavých rostlin způsobuje hlavně v létě ochlazování vzduchu při stěně domu a tím zajišťuje příjemnější klima třeba na Vaší terase nebo u k domu připojené zahradní pergoly.

Můžeme konstatovat, že osazení fasády našeho domu popínavými rostlinami je možné prkaticky ze všech stran. Samozřejmě při tom zohledňujeme jednotlivé druhy popínavých rostlin a jejich nároků na sluneční svit. Pokud bychom rádi pokryly celistvou zelenou plochu domu, je třeba použít plošně rostoucích druhů popínavých dřevin, chceme li naopak zdůraznit pouze některé partie domu - například vhod, část balkonu , je vhodné použít například bohatě kvetoucí vistárii.
Z hlediska orientace podle světových stran rozlišujeme stále zelené , plošně pokryvné popínavé rostliny, vhodné pro severní a východní stěny domů - zde používáme například velmi oblíbený stále zelený břečťan. Na jižních či západních stranách domu používáme opadavé druhy - jako je například přísavník. V létě nám jeho listy pomohou zmírnit sluneční žár, a v zimě naopak nic nebrání dopadům sice slabých, ale přesto alespoň trochu hřejivých slunečních paprsků na holou stěnu domu.




Estetika zelené fasády
Bezpochyby tím hlavním důvodem pro použití zelené fasády je estetické hledisko. Zelené fasády s popínavými rostlinami mohou ovlivnit celkový vzhled jinak nevýrazného či dokonce ošklivého domu, a dodat mu zvláštní kouzlo a krásu. Vhodnou kombinací dřevin i dalších okrasných rostlin před budovou se dá jakákoli stěna velmi pěkně a svěže oživit. Pokud chceme celou stěnu nechat porůst, použijeme v našich klimatických podmínkách obvykle břečťan nebo přísavník, pokud chceme zakrýt pouze část stěny, nebo rozbít velkou plochu , použijeme plamének - clematis nebo popínavé růže. Na optické propojení vyšších stěn je vhodné použití vistárie. Existuje spousta možností, jak jednotlivé popínavé rostliny kombinovat, závisí to na zkušenosti pěstitele, a jeho schopnosti kombinovat souvislé zelené plochy a kvetoucí popínavé rostliny. Popínavé rostliny tedy vybíráme podle toho, jakých cílů bychom rádi dosáhly, a je tedy třeba zohlednit tyto aspekty :

- jaká půda, v jakém množství a kvalitě se na daném stanovišti nalézá ? Zde je nutno zohlednit požadavky té které popínavé rostliny, a připravit jí dobré podmínky k růstu. Zvláště u domů, kde obvykle bývá k obnaženým základům domu dosypáno cokoli, co se při stavbě namane, je třeba na to dbát, a vyjít požadavkům rostliny vstříc. Obecně lze konstatovat, že přípravnou dobré zeminy nikdy neděláme chybu, ať se již jedná o jakýkoli druh popínavé rostliny či dřeviny

- jak rychlý přírůstek čekáme, a jak vysoko má popínavka dosáhnout ? Do jaké výšky bychom rádi rostlinu dostali, a jak rychle? Třeba popínavý chmel roste velmi rychle , i do velké výšky, naproti tomu popínavé hortenzie jsou velmi pomalé, a jejich růst nijak výrazně neurychlíme

- použijeme nějakou konstrukci - mříž, treláž, nebo pergolu ? Zásadní rozhodnutí - pokud použijeme podpůrné konstrukce, otevírá se nám daleko větší a širší nabídka popínavých rostlin a dřevin, navíc pomocí vhodné dřevěné pergoly můžeme esteticky zlepšit dojem domu, a to především v zimě, kdy drtivá většina rostlin opadá, a nebo nepůsobí příliš esteticky

- potřebujeme konkrétní barevnou kombinaci ? Je třeba věnovat pozornost různým dobám květení a barvám květů. při správném a pečlivém výběru pak mohou na jednom domě kvést popínavé rostliny od dubna od září, a to souvisle.

- očekáváme sklizeň plodů ? Ano, i takové úvahy mohou zaznít. Je možné použití klasické popínavé rostliny - vinné révy, možné je však i použití pečlivě stříhaných stěn například z ovocných stormů. V našich klimatických podmínkách se zde může upaltnit i aktinídie - kiwi


Potíže s omítkou
Velmi častou obavou je u použití popínavých rostlin na domech možnost poškození omítky nebo dokonce zdiva domu. Zde je nutno rozdělit, jakou popínavou rostlinu jsme hodlali použít . Pokud použijeme takový druh popínavé dřeviny , která potřebuje opěrnou konstrukci - tzn. pokud použijeme vzpěrnou, úponkatou nebo ovijivou popínavou rostlinu ( jako konstrukce mohou sloužit dřevěné mříže - treláže na zdi, lanka, vodicí latě atd) nikdy nemůže dojít k jakémukoli poškození fasády domu, protože popínavé rostliny tohoto druhu nehledají oporu přímo na zdi, ale na podpěrné konstrukci.
Pouze kořenující popínavé dřeviny mohou způsobit potíže, kterým se ale můžeme vyhnout. Břečťan a popínavé hortenzie vytváří vzdušné kořínky podél svých výhonů, přísavník se zachytává přísavnými destičkami. Takovéto rostliny využívají k zachycení nerovnosti podložky, a nejsou tedy schopné zachytit se na zcela rovných površích, jako je například sklo.
Přísavné kořínky i destičky jsou po svém vytvoření inaktviní, jejich pomocí rostlina nepřijímá vodu ani živiny, jak se mnohdy mylně traduje. tyto kořínky ani destičky tedy nevysávají stěnu domu. Přísavné destičky vylučují po přichycení zvláštní sekret a vytváří trochu rostlinného pletiva, které zabezpečí pevné přichycení k podkladu. Po přichycení již tyto kořínky dále nerostou, a nepoškozují hladké porostlé stěny. Trvale tedy nedochází k vylučování jakýchkoli látek, a jsou tedy vyloučeny chemické procesy, které by mohli jako takové narušit celistvost omítky domu.
Vlhnutí fasády či samotných zdí domů se velmi často přičítá popínavým rostlinám. Ve skutečnosti však souvislý koberec popínavých rostlin chrání omítku před deštěm, voda po listech souměrně stéká dolů, aniž by smáčela samotnou omítku. Ve volném prostoru mezi stěnou domu a vrstvou listů popínavé rostliny je stále vzduchová mezera, která zabezpečí cirkulaci vzduchu a zabraňuje vlhnutí domu. Pokud přeci jen k vlhnutí dochází. obvykle to bývá způsobeno nekvalitní zemní izoalcí, poškozenou omítkou nebo samotným zdivem. Fasáda domu - podzimní zabarveníŘímsy a okna by se neměly nechat zarůst, aby se zde na podzim nezachytávalo listí, a nevznikala tak vlhká místa z nasákavého materiálu organického původu. Totéž paltí samozřejmě na střechy s krytinou z pálených tašek nebo asfaltových šindelů, kde by jednotlivé výhony mohli tašky nadzvednout a tašky či šindel uvolnit.
Obecně lze konstatovat, že z použití popínavých rostlin na zdech domů není třba mít obavy, nutné se nejdříve přesvědčit o neporušené a suché fasádě či zdi domu, a teprve pak sázet popínavé rostliny

zdroj: popinave-rostliny.cz , více zde



PTÁCI V ZAHRADĚ

Ptačí budky, umělá hnízda, křoviny - jak přilákat ptactvo na zahradu?
Chtěli byste k vám na zahradu přilákat více ptačího zpěvu? Jak zajistit ptákům možnosti k hnízdění? A jak má vypadat ideální ptačí budka? Pozorování ptáků odbourává stres, pozvěte je na návštěvu a možná i k trvalému bydlení.



Některé druhy ptáků nenacházejí v přírodě dostatek vhodných míst k hnízdění a jejich počty každoročně klesají. Vyvěšování ptačích budek na zahradách je snadný způsob, jak zabránit úbytku krásných a užitečných opeřenců. Budku je ale třeba správně umístit a pravidelně se starat o její údržbu. Vlaštovkám a jiřičkám usnadníme život instalací umělých hnízd.

Přilákat sympatické opeřence do zahrady není vůbec těžké. Jestli se vám v zimě podařilo navyknout ptáčky na zahradní krmítko, pravděpodobně na vás nezanevřou ani v létě, zvláště pokud jim nabídnete dostatek příležitostí k hnízdění, jako jsou husté křoviny a ptačí budky. A v případě, že jste ptáčky v zimě zanedbávali, si u nich teď můžete novou budkou snadno zlepšit svoji pošramocenou reputaci. Ptáci jsou navíc důležitou součástí ekosystému zahrady, protože pomáhají hubit hmyzí škůdce. A za to stojí obětovat i tu trochu úrody, kterou vám opeřenci příležitostně sežerou.

Kde mohou ptáci hnízdit? Celá řada ptačích druhů si staví hnízda v různých dutinách a výklencích. Na lokality nedotčené přírody se starými vykotlanými stromy a divokým neprostupným porostem u nás ptáci narazí jen velmi těžko, proto se přizpůsobují podmínkám osídlené krajiny. Šplhavci (např. strakapoudi) si zvládnou potřebnou dutinu ve stromě vytesat sami, ostatním dutinovým ptákům nezbývá nic jiného, než hledat staré opuštěné dutiny. Instalace ptačí budky jim hledání usnadní.


Kos černý hnízdí v keřích a korunách stromů

Kosy, drozdy, zvonky a další ptáky, kteří si staví hnízdo ve větvích, přilákáme do zahrady nejlépe výsadbou hustých křovin a stromů, které jim poskytnou dostatek hnízdních příležitostí.
Vlaštovky byly po staletí zvyklé hnízdit na trámech a výstupcích ve stodolách, chlévech nebo starých klidných budovách. Takových míst je stále méně a v některých oblastech nemají vlaštovky prakticky žádnou příležitost vyvést mladé. Počet vlaštovek se neustále snižuje a do některých lokalit se již tito nádherní a užiteční ptáci přestávají vracet. Podle některých zdrojů se z celkového počtu vlaštovek, které na podzim odletí, vrátí zpět jen každá desátá. Pro jejich přežití je tedy možnost hnízdění naprosto zásadní.

Budky a polobudky pro sýkory a rehky Klasická budka tzv. sýkorník se hodí pro dutinové ptáky – sýkory, vrabce, brhlíky, lejsky apod. Budky si můžeme vyrobit sami, nebo je koupit již hotové. Většinou se budky vyrábějí ze dřeva, k dostání jsou také budky dřevocementové, které jsou sice dražší, ale mají mnohem delší životnost než budky dřevěné. Budky pro různé druhy ptáků se liší velikostí a průměrem vletového otvoru


Ptačí budka typu sýkorník s plechovou ochranou vletového otvoru.

Polobudky jsou vhodné pro ptáky, kteří v přírodě běžně vyhledávají otevřenější dutiny, jako jsou rehci, konipasové, červenky apod. Polobudky ale občas rádi využívají i čistě dutinoví ptáci, stejně tak pro polodutinové druhy mohou být někdy atraktivnější klasické sýkorníky.


Polobudka pro polodutinové ptáky.

Podrobné návody na stavbu budek speciálně pro určité druhy ptáků naleznete např. na webových stránkách České ornitologické společnosti.
Co říkají ptáci: Jak si představují ideální budku?
Bezpečná ptačí budka by měla svojí polohou umožňovat volný vlet do otvoru. Větve v těsné blízkosti budky umožňují predátorům (kočky, kuny, dravci) číhat a snadno na ptačí rodinku zaútočit. Ze stejného důvodu by budky neměly mít u vchodu žádná bidélka, která opět usnadňují predátorům přístup k budce. Pokud se kočky a kuny na zahradě pohybují často, je dobré zvolit další ochranné prvky.

U klasických budek se osvědčila nástavba vchodu, ke kterému je možné připevnit např. kus trubky, příp. vchod s nástavbou zohlednit již při samotné výrobě budky. Kočky a kuny tak nemohou do budky jednoduše dosáhnout a vytahovat ptáčata. Čerstvě vylíhlým mláďatům hrozí nebezpečí také od strakapoudů a podobných ptáků, kteří se do budky mohou svým silným zobákem proklovat. Proto je vhodné budku opatřit plechovým plátkem kolem vletového otvoru (okraje nesmí být ostré). Polobudky ochráníme přetažením řídkého drátěného pletiva přes celou plochu otevřené části. Drobní hnízdící ptáci tak dovnitř proklouznou, ale predátoři ne.


Dřevocementová ptačí budka s nástavbou vchodu ochrání mláďata uvnitř před kočkami.

Vletový otvor by měl být umístěný v horní třetině budky (nebo i těsně pod stříškou). Rozměry budek pro různé typy ptáků jsou stanoveny spíše jako minimální, např. sýkorám bude vyhovovat i budka rozměrnější, důležitá je ale velikost vletového otvoru, který by neměl být větší než je nezbytně nutné. Vnitřek budky musí mít hrubší povrch, aby mohla odrostlá ptáčata bez problémů opustit budku. Ve dně budky musí být malé větrací otvory.

Rozměry ptačích budek pro různé druhy ptáků:
Druh Rozměry dna (minimální) | Hloubka dutiny (minimální) | Průměr vletového otvoru (maximální)
Sýkora modřinka: 12 x 12 cm | 20 – 25 cm | 27 – 28 mm
Sýkora koňadra, brhlík: 12 x 14 cm | 20 – 25 cm | 32 – 34 mm
Lejsek: 14 x 14 cm | 18 – 20 cm | 30 x 50 mm (ovál)
Špaček: 15 x 15 cm | 25 – 30 cm | 45 – 50 mm
Kavka: 20 x 20 cm | 35 cm | 60 – 70 mm

Budka se instaluje na nenápadné místo s orientací vchodu na jih, jihovýchod nebo východ a proti směru převládajících srážek. Nemělo by na ni v poledne pálit slunce, zároveň ale není vhodný ani hluboký stín. Ideální je umístění přímo na kmeni stromu, budky se však také mohou zavěsit drátem na větev (houpání budky ptákům obvykle nevadí, nesmí se však utrhnout ani při silném větru).

Nejvhodnější výška umístění od země se udává v rozmezí 2 až 4m. Před šplhajícími kočkami a kunami chráníme budku umístěním kovových prstenců s vyčnívajícími drátěnými hroty nebo ochranné hladké manžety (většinou plechové 60 cm dlouhé) okolo kmene stromu kousek pod budkou. Mezi jednotlivými budkami by se měla ponechat vzdálenost 15 – 20 m.


Zde je všechno špatně, kočka má dobrý přístup k budce a na ptácích dříve nebo později pochutná.

Nezapomeňte na podzim ptačí budky vyčistit.
Přibližně v říjnu, kdy již hnízdní sezóna našich ptáků skončila, musíme budku vyčistit a připravit ji tak na další sezónu. To je také důvodem, proč musí být každá budka otevíratelná. Stará hnízda rovnou spálíme, protože se v nich mohou držet parazité. Na podzim je také nejlepší doba pro vyvěšení nových budek, dalším vhodným obdobím je jaro (před začátkem hnízdění). Budky necháváme ptákům k dispozici celoročně, v zimě je občas využívají k odpočinku a na přespání. Před začátkem hnízdění budky ještě jednou zkontrolujeme a odstraníme případné nečistoty.

Hnízdní podložky a umělá hnízda pro vlaštovky a jiřičky Vhodné prostory pro hnízdění vlaštovek nemá k dispozici každý. Pokud ale můžete vlaštovkám nabídnout ubytování ve stodole nebo chlívku, zkuste jim letos nechat pootevřené okénko. Pokud budete mít štěstí možná vaši nabídku přijmou. Ke hnízdu ale musejí mít trvale přístup (otvor ve střešním štítu, otevřené okénko). Atraktivitu potenciálního hnízdiště lze zvýšit instalací hnízdních podložek a umělých hnízd.


Umělé hnízdo vlaštovkám ušetří práci.

Jiřičky budou vděčné za umělá hnízda na fasádě vašeho domu. Současně je možné umístit pod hnízda prkno, které zabrání znečištění fasády trusem. Umělá hnízda jsou v internetových obchodech běžně k dostání. Šikovní kutilové je mohou vyrobit vlastnoručně.

zdroj: nazeleno.cz, více zde



na hlavní stránku

bytove-druzstvo-ostresany